Tak a je za mnou první měsíc prázdnin... , já si nic neužila takže mě to štve ale taky neužiju takže je to snad dobře? Proč furt o léto musim přijít ? Už druhý rok ..... No..., fakt jsem si přála aby přijel do Čech aspoň na ten měsíc... , ale NE. Co jsem taky čekala? Mám hrozně divný pocity, fakt to chci skončit a pak zas si říkám , že třeba jednou bude dobře... ale co .. léto a prázdniny mi už nikdo nevrátí... , kdy to budu dohánět? Až budu dospělá ? Jo to budu ... už za 9dní. Dospělá možná věkem a nebo i psychicky? Třeba se změním , třeba mi to jednou dojde a třeba najdu lidi, které mi za to budou stát a už se nebudu vracet do minulosti. To bych si přála uplně nejvíc i když to bolí ... Bolí ten pocit , že bych měla zapomenout na někoho po 2 rokách... , ale to je život a tak to chodí.. a rozhodl za mě přeci , co si budu vyčítat ? Kdyby to bylo tak jednoduché , prostě nejde to.. hledám a nejde to... Samota mě níčí ... A pak ten pocit .. To tělo , ten úsměv , ten hlas a to když mi zazvoní telefon... a nebo ten zvuk ICQ .. Fakt nesnášim Olomouc... Jo měla bych přestat , já fakt nevim ale co bude dál , fakt ne. Ukáže čas?
Já už nechci na nic čekat a mrhat časem.........
Tohle mě vždy uklidní aspoň na těch 40 minut...
